Nejčastější typografické chyby v e-mailingu a jak se jim vyhnout

A někdy stačí jen překlep, nevhodná pomlčka nebo osamocené “s” na konci řádku. Pojďme si ukázat, jak takové chyby rozpoznat, a hlavně, jak se jim vyhnout.

E‑mail vs. email

Slovo e‑mail označuje elektronickou zprávu, email je nátěr. Pokud se vám slovo e‑mail dostane na konec řádku, v místě spojovníku (pozor, pomlčka je něco jiného) jej nedělíme. Jak toho dosáhnout? Budete muset jít přímo do HTML a spojovník nahradit kódem (‑).

Pomlčka vs. spojovník

Zde je to malinko složitější, navíc se pravidla pro užívání průběžně mění v čase. Obecně platí:

Pomlčka (–)

Je delší a slouží k oddělení částí věty, přímé řeči nebo vyjádření rozsahu či vztahu, např. „Mailkit – česká e-mailingová platforma – je na trhu už od roku 2006.“

Nezapomeňte:

• Pomlčku oddělujeme většinou mezerami.
• V jednoslovných výrazech typu „Sparta–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Slavia“ mezeru nepište. Ale u „zápas Slavia Praha – Sparta Praha“ nebo „autobus Hradec Králové – Pardubice“,  už ano. Vyjádření rozsahu či vztahu – např. „strana 26–36“; „vztah člověk–příroda“
• Kromě krátké pomlčky (–⁠⁠⁠⁠⁠⁠) se v textu někdy používá také dlouhá pomlčka (—). Použití znaků pomlčky a dlouhé pomlčky musí být v textu jednotné.
• Krátká pomlčka (–): levý Alt + 0150
• Dlouhá pomlčka (—): levý Alt + 0151

Další detaily a pravidla k psaní pomlčky najdete například v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky.

Spojovník (-)

Je krátká vodorovná čárka, kterou používáme pro spojení výrazů do významového celku. Setkáte se s ním ve složených slovech typu „česko-anglický“, ve víceslovných názvech jako „Praha-Zličín“, nebo při označení rolí, třeba „překladatel-tlumočník“. Také je správnou volbou při zápisu proměnných, například „x‑ová soustava“.  A pozor — u konkrétních čísel se spojovník nepíše: správně je „5stupňový“, nikoli „5-stupňový“. Další detaily a pravidla k psaní spojovníku najdete opět například v Internetové jazykové příručce Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky.

Uvozovky

Uvozovky slouží k označení přímé řeči a doslovných citátů, přesných názvů, ale můžeme je vidět i u výrazů z cizího prostředí, u nespisovných výrazů nebo výrazů ironických. Vždy přiléhají těsně k výrazům, které ohraničují, nejsou tedy od nich oddělené mezerou.

U uvozovek neplatí, že by celý svět užíval stejné uvozovky. V české jazyce používají uvozovky dvojité („Text“), jednoduché (‚Text‘) a boční (»Text«). Nejpoužívanější jsou uvozovky dvojité, zbylé dva typy se používají např. u vnořených uvozovek (např. Jiří to potvrdil: „Zdeněk říkal: ‚Jakub je odborník na doručitelnost.‘“).

Čeština má pro uvozovky jasné schéma: 9966 (u dvojitých, u jednoduchých pak platí logicky schéma 96), které už samo o sobě napovídá, jak české uvozovky vypadají. Nenechte se zmást americkým stylem. Vždy platí, že úvodní uvozovka je dole, závěrečná nahoře. Boční uvozovky vždy směřují dovnitř k textu.

Jak tedy uvozovky správně napsat, když je na standardní klávesnici nenajdeme? Opět si pomůžeme ASCII kódy, tedy kombinací levého Altu a numerické klávesnice:

Dvojité uvozovky

• levá/úvodní („) – levý Alt + 0132
• pravá/závěrečná (“) – levý Alt + 0147

Jednoduché uvozovky

• levá/úvodní (‚) – levý Alt + 0130
• pravá/závěrečná (‘) – levý Alt + 0145

Boční uvozovky

• levá/úvodní (») – levý Alt + 0187
• pravá/závěrečná («) – levý Alt + 0171

Jednopísmenné předložky a spojky

Nic nezabije profesionální dojem víc než osamocené „s“ na konci řádku. Řešením pro  předložky (např. s, v, z, …) a spojky (a, i) na konci řádku je pevná (nezalomitelná) mezera, která je pevně spojí s následujícím slovem.  Napsat ji můžeme buď pomocí klávesové zkratky levý Alt + 0160 nebo přímo v HTML kódu použít HMTL entitu „ “.

Používejte ji:

• ve zkratkách a kódech – např. „s. r. o.“
• mezi zkratkami typu tj., tzv., tzn. a výrazem, který za nimi následuje (např. „tzn. dnes“)
• ve zkratkách křestního jména a příjmení (např. „J. Novák“) a zkratkách titulu a příjmení (např. „MUDr. Novák“). Ale pozor! Jméno (celé) od příjmení oddělit můžeme (např. „Josef | Novák“ či „MUDr. Josef | Novák“).
• mezi jednotlivými částmi data (viz dále)
• ve spojení čísel a značek/jednotek (viz dále)

Výpustka (…)

Výpustka je samostatný znak. Tento symbol „…“ značí neukončenou myšlenku, výčet, nebo napětí. Zkratka – levý Alt + 0133.

Použití:

• označení nedokončené řeči/věty – např. „Jestli mi nezavoláš, tak…“ – zde se výpustka chová jako interpunkční znaménko, proto před ní nepíšeme tečku.
• výčet – zde platí speciální pravidlo. Protože nahrazuje jedno nebo více položek, píšeme před výpustkou mezeru – např. „Opravujeme všechny domácí spotřebiče, jako lednice, televize, …“

Procenta, značky, jednotky

Pro procenta a většinu značek či jednotek platí jednoduché pravidlo. Pokud chceme procentem/značkou/jednotkou označit podstatné jméno, píšeme za číslem mezeru – např. větu „Dostali jsme slevu pět procent.“ zapíšeme pomocí čísla a značky pro procenta takto: „Dostali jsme slevu 5 %.“

Pokud vyjadřujeme přídavné jméno, mezeru za číslem napíšeme – např. větu „Dostali jsme pětiprocentní slevu.“ zapíšeme pomocí čísla a značky pro procenta takto: „Dostali jsme 5% slevu.“

Podobně např. „Pravítko s délkou 30 cm“ vs. „30cm pravítko“. V používání slov/značek je potřeba být konzistentní, proto je nikdy nekombinujeme – tzn. můžeme napsat „5 %“ nebo „pět procent“, ale nikoli „pět %“. Taktéž nikdy nepoužíváme koncové -ti/-mi – např. „5-ti voltová baterie“.

Platí jedna výjimka, a to jsou značky pro úhlové stupně, minuty a vteřiny a značky pro stopy a palce, které se vždy k číslu připojují bez mezery → „úhel 5°“ čteme jako „úhel pět stupňů“. Pro teplotní stupně či stupně u piva, které vyjadřují množství alkoholu, platí stejná pravidla jako pro procenta – „teplota v rozmezí 15–18 °C“ vs. „3° rozdíl“.

Datum

Datum lze zapsat mnoha způsoby. Datum v češtině zpravidla zapisujeme vzestupně a platí následující pravidla:

• jednotlivé údaje oddělujeme tečkou s mezerou (např. „30. 4. 2001“)
• měsíc lze zapsat i slovně (např. „30. dubna 2001“)
• čeština připouští také dvoumístný způsob zápisu data, v takovém případě za tečkou mezeru nepíšeme (např. „30.04.2001“)

Jakákoli kombinace výše uvedených způsobů zápisu (např. „01.září 2012“, „1.9.2012“, …) je nepřípustná. Tak buďte důslední. Jeden chaotický datum v newsletteru a zanecháte dojem, že to máte celé na háku.

Matematická znaménka

Většinu matematických znamének najdete na standardní klávesnici, takže s jejich zápisem nebývá problém. Ale co takové znaménko pro násobení? Dle ČSN 01 6910 (2014) – Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory existuje možnost nahrazovat znak krát (×) písmenem x, je však dovolena pouze v korespondenci. Nicméně pokud chcete psát texty na profesionální úrovni, tuto náhradu byste používat neměli. Chybou je taktéž použití hvězdičky (*) nebo tečky (.).

Jak tedy krát zapsat správně? Opět si pomůžeme levým Altem a tentokrát číslem 0215.

Také znaménko mínus má svůj speciální znak, k jeho zápisu použijte kombinaci kláves levý Alt + 45. Je tedy jasné, že pro mínus byste neměli používat ani spojovník ani pomlčku.

I znaky pro menší („<“) a větší („>“) najdete na standardní klávesnici, nalevo od písmene „M“. Abyste znaky do textu napsali, stačí uvedené klávesy stisknout společně s klávesou „Alt Gr“.

Pokud byste potřebovali zapsat znak pro plus mínus („±“), použijte kombinaci kláves levý Alt + 0177.

Základní pravidla:

• v matematických operacích znaménka od čísel oddělujeme mezerou z obou stran, např.:
  • „1 + 1 = 2“
  • „ředění v poměru 1 : 10“
  • „mapa v měřítku 1 : 50 000“
  • „plocha o rozměrech 4 m × 3 m“ (lze zapsat i takto: „(4 × 3) m“)
  • „teplota 27 °C ± 4 °C“ (lze zapsat i takto: „(27 ± 4) °C“)
• ve spojeních, kde čísla píšeme jako složené slovo, mezery nepoužíváme, např. „Ten film jsem viděl snad 100ד
• pokud znaménka plus/mínus vyjadřují hodnotu, opět je píšeme bez mezer, např. „+42 °C na slunci“, podobně u exponentů a indexů („8²“)

V souvislosti s matematickými znaménky je vhodné připomenout, že u dlouhých čísel mezerou oddělujeme řády čísel před i za desetinnou čárkou, např. „1 457 232 Kč“. Stejný zápis je vhodný pro telefonní čísla.

Shrnutí:

Za vypsaným slovem, značkou, zkratkou, číslem či členicím znaménkem obvykle mezera následuje, ale existují výjimky, kdy se mezera nedělá:

• za tečkou:
  • v e-mailových a internetových adresách („jmena.prijmeni@domena.cz“, „www.mailkit.com“)
  • v peněžních částkách („5.500 Kč“)
  • v číselném označování částí textu („1.2.4.6“)
  • v titulech („Ph.D.“)
• za čárkou k vyznačení desetinných míst („25,6 cm“)
• před/za dvojtečkou, při psaní časových údajů („11:55 h“)
• před/za spojovníkem („česko-anglický“, „chceš-li“, „2001-04-30“, „Brno-Královo Pole“)
• před/za pomlčkou, ve významu „až, až do“ („2001–2025“, „pondělí–středa“, „str. 22–25“)
• před/za lomítkem („účet č. 26527895/0400“, „130 km/h“, „nad/pod nulou“)
• za znaménky +, -, pokud vyznačují hodnotu čísla („-10 °C“)
• při psaní samostatných výše položených značek („12 m²“)
• při psaní indexů („H₂SO₄“)